Plénum Nejvyššího soudu schválilo stanovisko k podáním v elektronické podobě a k doručování elektronicky vyhotovených písemností soudem prostřednictvím veřejné datové sítě.
Nejvyšší soud tak zaujal jasné stanovisko k tomu, kdy je potřeba při elektronické komunikaci se soudy použít elektronický podpis a kdy to nutné není a jak doručovat či přijímat podání od osob, které mají více datových schránek, z čehož nejdůležitější jsou následující body stanoviska.
Bylo potvrzeno, že procesní podání (například žaloba) učiněné vůči soudu datovou schránkou toho, kdo úkon činí, nemusí být následně doplněno zasláním listinného originálu a jeho účinky jsou stejné jako by šlo o písemné a podepsané podání. Uznávaný elektronický podpis by byl naopak třeba, pokud by podání bylo činěno datovou schránkou někoho jiného.
Jedním z nejpodstatnějších bodů stanoviska pro právnické osoby je, že, prokáže-li právnická osoba jako adresát, že v době doručování písemnosti neměla osobu oprávněnou nebo pověřenou k přístupu do své datové schránky (statutární orgán, člen statutárního orgánu nebo vedoucí organizační složky) a že tento stav nezavinil, nenastanou účinky doručení, a dále, že u právnické osoby má procesní úkon učiněný prostřednictvím datové schránky stejné účinky jako procesní úkon, který by za právnickou osobu písemně učinila a podepsala osoba oprávněná za právnickou osobu jednat.
Pokud má fyzická osoba zřízeno více datových schránek (např. datovou schránku fyzické osoby a datovou schránku podnikající fyzické osoby), je třeba jí doručovat rozhodnutí a další písemnosti do té datové schránky, která odpovídá povaze doručované písemnosti. Pozor je ale třeba si dát na skutečnost, že účinky doručení písemnosti od orgánů veřejné moci nastanou i doručením do „nepříslušné“ datové schránky dané fyzické osoby okamžikem přihlášení se osobou, která má s ohledem na rozsah svého oprávnění přístup k dodanému dokumentu.
Stanovisko Nejvyššího soudu je zásadní co se týče doručování a účinků podání k soudům všech stupňů.
