Pro mnohé zaměstnavatele epidemie COVID-19 a související opatření znamenají, že nemohou svým zaměstnancům přidělovat práci ve stejném rozsahu, jako dříve, případně jsou nuceni se se svým zaměstnancům dohodnout na práci z domova.
Některým zaměstnancům může být nařízena karanténa či jsou nuceni se starat o dítě, které kvůli zavřeným školám musí zůstat doma.
Plošné povinné testování pracovníků
S účinností od 23:59 pátku 18.02.2022 bylo plošné testování pracovníků ukončeno.
Kurzarbeit - neboli příspěvek v době částečné práce
Poslanecká sněmovna dne 07.05.2021 schválila návrh zákona o tzv. kurzarbeitu. Ten by měl pomoci zaměstnavatelům v omezení dopadů epidemie, ale i přírodní pohromě, kyberútoku nebo v době ohrožení ekonomiky (nutné bylo, aby kurzarbeit aktivovala vláda).
Kurzarbeit by mohl být ze strany zaměstnavatele nařízen na nejvýše 6 měsíců, s možností ho 2x prodloužit vždy o 3 měsíce, tedy celkem 1 rok.
Zaměstnanci budou v případě kurzarbeitu tzv. na překážkách tedy budou dostávat náhradu mzdy minimálně ve výši 80%.V těchto případech by zaměstnavatelé mohli mít nárok na náhradu mzdy, včetně odvodů, vyplácené zaměstnancům, ve výši 4/5 vyplacené částky, až do výše 1,5 násobku průměrné mzdy, a to na ty zaměstnance, jejichž pracovní poměr trvá alespoň 3 měsíce. Zaměstnavatel by musel využití kurzarbeitu elektronicky oznámit úřadu práce a pokud včas pošle měsíční přehled nákladů na náhrady mezd, mohl by příspěvek obdržet ještě před vyplacením zaměstnanců.
Zaměstnavatel nesmí při využití kurzarbeitu:
- vyplatit dividendy či jiný podíl na zisku měsíc před zahájením kurzarbeitu a 1 rok po jeho ukončení
- předčasně splatit úvěr, ve stejné lhůtě jako v případě podílu na zisku
- propustit zaměstnance po ukončení kurzarbeitu (zákaz výpovědi trvá 1/2 doby čerpání příspěvku)
- mít se zaměstnanci sjednané konto pracovní doby, resp. u těchto zaměstnanců nelze příspěvek čerpat
Nárok na příspěvek při kurzarbeitu nemají zaměstnavatelé po dobu 3 let, pokud dostali pokutu za nelegální zaměstnávání.
Zákon nyní musí schválit Senát a podepsat Prezident.
Mimořádný příspěvek pro zaměstnance, tzv. izolačka
Senát dne 4.3.2021 schválil mimořádný příspěvek pro zaměstnance, tzv. izolačku.
Tento příspěvek ve výši max. 370 Kč/den budou vyplácet zaměstnavatelé zaměstnancům ve dvou případech:
pokud bude zaměstnanci nařízena karanténa
pokud zaměstnanec zůstane doma v izolaci z důvodu, že jeví příznaky infekčního onemocnění (Covid 19).
Cílem tohoto příspěvku je motivovat lidi, aby při příznacích onemocnění zůstali doma a nechali se testovat, a tím se zamezilo dalšímu šíření coronavirové pandemie.
Tento příspěvek bude vyplácen vedle nemocenské, díky čemuž propad mzdy zaměstnanců na nemocenské bude podstatně mírnější.
Zaměstnanci na nemocenské tak díky izolačce dostanou až 90 % svého průměrného výdělku
Příspěvek bude vyplácen nejdéle po dobu prvních 14 kalendářních dnů trvání nařízené karantény či izolace.
Výjimku tvoří případy, kdy zaměstnanci byla nařízena karanténa v období do 5 dnů ode dne návratu ze zahraničí, s výjimkou pracovních nebo služebních cest.
Zaměstnavatel si může částku zaplacenou zaměstnanci na příspěvku odečíst z částky pojistného odváděného za kalendářní měsíc.
Vyplácení izolačky bylo prodlouženo do 30. června 2021.
Ošetřovné
Zaměstnanci, kteří pečují o dítě mladší 10 let, mají nárok na volno v celkové době 9 dnů, příspěvek ve formě ošetřovného pak platí stát.
Byl rovněž schválen návrh zákona, podle kterého bude věková hranice posunuta na 13 let, přičemž se doba 9 dnů prodlužuje na celou dobu uzavření základních škol.
21.10. Schválila Poslanecká sněmovna i tzv. krizové ošetřovné pro rodiče dětí navštěvujících zavřené školy. Krizové ošetřovné má platit po celou dobu platnosti mimořádných opatření od vyhlášení nouzového stavu, nejdéle však do 30.6.2021. Parametry krizového ošetřovného jsou:
- Nárok mají rodiče při péči o dítě mladší 10 let.
- Výše ošetřovného je 70 % denního vyměřovacího základu, v minimální denní výši 400 Kč.
- Nárok mají také osoby pracující na dohody, pokud jsou účastny na systému nemocenského pojištění.
- Rodiče se mohou v péči o dítě neomezeně střídat, i v průběhu jednoho dne.
- Nárok na ošetřovné lze čerpat do opětovného otevření škol nebo ukončení zaměstnání.
Nařízená karanténa
Zde se uplatní obvyklá pravidla jako v případě „běžných“ pracovních neschopností. Zaměstnanci je tak prvních 14 dní vyplácena náhrada mzdy odpovídající 60 % výdělku.
Dle nově schváleného programu „Antivirus“ by měl být zaměstnavateli poskytnut příspěvek ve výši 80 % z poskytnuté náhrady mzdy.
Jak řešit zaměstnance, pro které aktuálně není práce?
Dovolená
Zaměstnavatel může nařídit zaměstnanci čerpání dovolené. Zaměstnanci je nutné čerpání dovolené oznámit alespoň 14 dní předem, pokud se se zaměstnancem nedohodnete na kratší době.
Má-li zaměstnanec již naplánovanou dovolenou na jinou dobu (například na léto), je možné její datum přesunout. Opět platí, že je nutné jej upozornit 14 dní předem (pokud není dohodnuto jinak), a pozor na to, že zaměstnanec bude v takovém případě moci uplatnit náklady, které mu vznikly v souvislosti se zrušením již schválené dovolené, jako jsou třeba náklady na storna u cestovních kanceláří. Vhodné je tedy eventuální zrušení dovolených dopředu se zaměstnanci komunikovat a rušit již schválenou dovolenou jen v těch případech, ve kterých nevzniknou v souvislosti s tímto zrušením ideálně žádné související náklady.
Praktickým řešením může být i nařízení náhradního volna za přesčasy.
Home Office
Obecně není potřeba pro výkonu práce z domova žádné zvláštní písemné dohody, postačí, pokud zaměstnanec projeví svůj souhlas např. e-mailem či bez námitek začne práci vykonávat. Jinak tomu bude v případě, že se domov zaměstnance nachází na jiném místě, než kde je aktuálně sjednané místo výkonu práce (například zaměstnanec má místo práce vymezení obcí Prahou, bydlí však v Mělníku). V takové případě by se z čistě formálního hlediska jednalo o (byť dočasnou) změnu místa výkonu práce, která musí být ošetřena písemně.
Věříme, že za aktuálních okolností budou inspektoráty práce shovívavé a nebudou na písemné podobě eventuálního místa výkonu práce, v případě výkonu práce z domova odlišného od toho, které bylo jako místo výkonu práce sjednáno v pracovní smlouvě, trvat.
Z hlediska právní jistoty lze i tak doporučit písemné sjednání změny místa výkonu práce a uzavření dohody o výkonu práce z domova (která má svá jistá specifika), kde budou jednotlivá práva a povinnosti stran blíže vymezena.
Překážky v práci, částečná nezaměstnanost (Kurzarbeit): Obecně platí pro zaměstnavatele poměrně přísné pravidlo, že pokud nemůže zaměstnanci přidělovat práci, náleží zaměstnanci i tak náhrada mzdy. To platí i v případě, že zaměstnavatel takovou situaci žádným způsobem nezavinil. Platí však určité výjimky:
- Prostoj: Pokud zaměstnanec nemůže konat práci z provozních příčin (poruchy zařízení, nedostatek surovin), náleží mu náhrada mzdy ve výši 80 % průměrného výdělku. O takovou situaci jde zejména tehdy, pokud je přerušena činnost Vašeho dodavatele, který pak není schopen např. dodávat klíčové komponenty či suroviny.
- Přerušení práce z důvodu živelní události: Dle zákoníku práce náleží zaměstnanci náhrada ve výši 60 % mzdy, pokud k přerušení práce došlo v důsledku „živelní události“. Aktuálně probíhá diskuze mezi zaměstnavateli a Ministerstvem práce a sociálních věcí, zda lze koronavirus a související opatření považovat za „živelnou událost“, při které by zaměstnanci náleželo pouze 60 % výdělku. V současné době nedoporučujeme zaměstnavatelům, aby k tomuto řešení přistupovali, právě s ohledem na popsaný stav právní nejistoty.
Praktickým řešením by naopak mohla být tzv. částečná nezaměstnanost. O tu jde v případě, kdy zaměstnavatel nemůže přidělovat práci z důvodu dočasného omezení odbytu jeho výrobků nebo omezení poptávky po jím poskytovaných službách. Velmi praktický bude tento postup zejména pro podnikatele, jímž byl provoz zakázán či omezen opatřením vlády (např. restaurace). V takovém případě náleží zaměstnanci rovněž pouze 60 % mzdy. Pro tento postup je nutný souhlas odborové organizace, pokud je u zaměstnavatele zřízena, pokud odborová organizace zřízena není, musí být vydán zaměstnavatelem vnitřní předpis, se kterým budou zaměstnanci seznámeni. Současně je možné žádat Úřad práce o poskytnutí příspěvku ve výši až 20 % průměrného výdělku zaměstnance, pokud se zaměstnavatel zaváže, že poskytne zaměstnanci náhradu ve výši alespoň 70 % mzdy. V současné době se plánuje zvýhodnění podmínek tohoto programu – viz bod „Antivirus pro firmy“ níže.
„Antivirus pro firmy“
Vláda prodloužila program Antivirus až do konce června 2022 s tím, že doba uznatelnosti výdajů byla zatím prodloužena do 28.02.2022. V režimu A tohoto programu může zaměstnavatel žádat Úřad práce o poskytnutí příspěvku v případě, že je zaměstnanci nařízena karanténa nebo je zaměstnanec v izolaci v souvislosti s onemocněním COVID-19. Zaměstnavateli v takovýchto případech náleží kompenzace ve výši 80% uznatelných nákladů, které se skládají z náhrady mzdy vyplacené zaměstnanci a zákonných odvodů. Zaměstnanec, který je v karanténě, nebo v izolaci má pak nárok na výplatu 60% průměrného výdělku. Maximální měsíční výše příspěvku na jednoho zaměstnance pak činí 39.000 Kč. Žádat o příspěvek je možné prostřednictvím internetových stránek https://www.mpsv.cz/antivirus. Rádi Vám s podáním žádosti pomůžeme.
Od 01.11.2021 byl obnoven i Režim B programu Antivirus doba uznatelnosti výdajů končí, stejně jako u Režimu A, 28.02.2022. Režim B je určen pro firmy, které mají větší počet zaměstnanců na ošetřovném, v karanténě, nebo byly omezeny vstupy nutné k jejich činnosti (chybějící součástky atd.), nebo je z důvodu pandemie omezena poptávka po jejich produktech a nebo jejich službách. Výše náhrady činí 60% vyplacené mzdy včetně pojistného, maximální výše náhrady je stanovena na 29.000 Kč na zaměstnance za měsíc. Výše náhrady mzdy pro zaměstnance se liší, dle překážky, kvůli které nemůže svou práci vykonávat, to je podrobně rozvedeno v diagramu níže.
Režim skupiny B byl od 01.01.2022 pozastaven.
