Klienti, kteří jsou poplatníkem dorovnávací daně, musí v účetní závěrce za rok 2024 zveřejnit informace týkající se této dorovnávací daně. Společnost by měla informaci, zda je poplatníkem dorovnávací daně a podklad pro tento závěr, získat od mateřské společnosti skupiny.
Kdo je poplatníkem dorovnávací daně?
Základní zjednodušené pravidlo zní, že poplatníkem dorovnávací daně je každá společnost, která je členem nebo je mateřskou společností nadnárodní nebo vnitrostátní skupiny s konsolidovanými výnosy alespoň 750 mil. EUR, a to nejméně ve dvou ze čtyř předchozích účetních obdobích dané skupiny.
Povinnosti týkající se dorovnávacích daní jsou zavedeny pro účetní období začínající po 31. prosinci 2023. Obecným zjednodušeným cílem dorovnávacích daní je zajistit, aby na úrovni jednotlivých států, ve kterých skupina působí, byla vždy odváděná minimální daň v efektivní sazbě alespoň 15 %.
Co bude auditor ověřovat?
V prvním kroku bude auditor při auditu účetní závěrky za rok 2024 ověřovat, zda je společnost poplatníkem dorovnávací daně či nikoliv. Hlavním zdrojem informací pro auditora budou konsolidované účetní závěrky ultimátní mateřské společnosti, ze kterých auditor získá informace o výši konsolidovaných výnosů.
Pokud je společnost poplatníkem dorovnávací daně a zároveň účtuje o odložené dani (o odložené dani musí účtovat každá povinně auditovaná účetní jednotka nebo ta, která sestavuje účetní závěrku v plném rozsahu), má podle § 39 odst. 5 vyhlášky č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, povinnost v příloze v účetní závěrce uvést:
- informaci o tom, že účetní jednotka je poplatníkem dorovnávací daně,
- informaci o tom, že dorovnávací daň nebyla zohledněna při výpočtu odložené daně, a
- část nákladu na splatnou daň připadající na dorovnávací daň.
Co musí klient auditorovi doložit?
Pokud je účetní jednotka poplatníkem dorovnávací daně, musí již za rok 2024:
- vyčíslit náklad na dorovnávací daň, která souvisí se zdaňovacím obdobím roku 2024 (tento náklad může být i nulový v případě, že povinnost platit dorovnávací daň společnosti nevznikne – například pokud souhrnná efektivní sazba daně na úrovni České republiky za společnosti skupiny v České republice přesahuje 15 %), nebo
- doložit, že využije pravidel tzv. bezpečného přístavu, a nebude tedy dorovnávací daň stanovovat (podrobněji viz zákon č. 416/2023 Sb., o dorovnávacích daních pro velké nadnárodní skupiny a velké vnitrostátní skupiny, ve znění pozdějších předpisů, [„zákon o dorovnávacích daních“] § 143 a následující).
Upozorňujeme na skutečnost, že dle očekávané novely zákona o dorovnávacích daních, která je momentálně projednávána Poslaneckou sněmovnou Parlamentu ČR, by měla lhůta pro podávání informačních přehledů a daňových přiznání k dorovnávací dani za rok 2024 skončit nejdříve 30. června 2026. Účetní jednotky tak nemusí mít při auditu roku 2024 k dispozici finální nebo spolehlivé kalkulace.
Skutečnost, že bude lhůta pro podání daňových přiznání pravděpodobně prodloužena, ale neznamená, že by se o dorovnávací dani nemělo účtovat. Pokud společnost nevyužije pravidel tzv. bezpečného přístavu, musí provést alespoň předběžnou kalkulaci pro účely vyčíslení dorovnávacích daní a případný výsledný náklad zaúčtovat v roce 2024. V případě, že se bude jednat o předběžný výpočet, pak by měl být tento náklad účtován jako:
- MD: 59x náklad na dorovnávací daň;
- D: 45x rezerva na dorovnávací daň.
Ve výkazech je pak náklad vykazován v rámci řádku Daň z příjmů splatná a rezerva jako Rezerva na daň z příjmu.
