Rozsudek Nejvyššího správního soudu 10 Afs 16/2023-78 posuzoval, zda založením holdingu došlo ke zneužití daňového práva a v důsledku toho byla oprávněně správcem daně doměřena srážková daň z vyplaceného podílu.
Z hlediska daně z příjmů se institut holdingu může zneužít jako nástroj k obcházení srážkové daně z příjmu fyzických osob z vyplacení podílu na zisku, který podléhá 15 %. Zákon o daních z příjmů totiž osvobozuje právnické osoby od daně z příjmů z podílu na zisku, které jsou vyplácené dceřinou společností mateřské společnosti. Účelem daného osvobození je odstranění dvojího zdanění a zajištění, že zisk bude zdaněn až na konci řetězce u ultimátního vlastníka – fyzické osoby.
Zároveň zákon o daních z příjmů osvobozuje fyzické osoby od daně z příjmu z úplatného převodu podílu v obchodní korporaci, přesahuje-li doba mezi jeho nabytím a úplatným převodem dobu 5 let.
V daném sporu došlo k založení holdingové společnosti, která odkoupila podíly od všech společníků (osvobozený prodej po 5 letech); následně byl vyplacen podíl na zisku z dceřiných společnosti do holdingu (osvobozený z titulu právnických osob). Peníze z podílu na zisku byly použity na úhradu osvobozené kupní ceny z titulu prodeje podílu. K výplatě osvobozeného podílu na zisku byl zřízen bankovní úvěr.
Dodejme, že původně se jednalo o 4 společníky, kdy vznikla potřeba narovnat majetkové vztahy, jeden společník měl dlouhodobý záměr z obou společností vystoupit a nový společník naopak zájem získat podíl v obou společnostech.
Dle správce daně a rozhodnutí krajského soudu šlo o uměle vytvořenou situaci bez ekonomického opodstatnění a daňovému subjektu tak měla být vyměřena srážková daň z příjmů fyzických osob (došlo fakticky k výplatě podílu těmto konečným vlastníkům – FO).
NSS ve výše zmiňovaném rozsudku uvedl, že se o zneužití práva nejednalo, jelikož nedošlo k naplnění subjektivního prvku testu zneužití práva. Subjektivní prvkem je, pokud smyslem a účelem transakce (či souboru transakcí) je získání daňové výhody umělým vytvořením podmínek pro její dosažení (pro transakci/e není řádný ekonomický důvod či je ekonomický důvod zcela zanedbatelný).
Objektivní kritérium testu zneužití práva bylo dle NSS naplněno, kdy společníci (FO) realizací transakce dosáhli toho, že z holdingové struktury dostali peníze, aniž by byla odvedena daň. Naplnění objektivního prvku pro závěr zneužití práva však nestačí, musí být prokázána i existence subjektivního prvku. Dle NSS však daňový subjekt dostatečně objasnil legitimnost a ekonomickou účelnost založení holdingu (jinou než daňovou) – potřebou majetkového narovnání.
