Po zavedení tzv. windfall tax vláda dále navazuje v boji s následky energetické krize způsobené válkou na Ukrajině přípravou novelizace energetického zákona, která do českého právního řádu zavádí odvod ze zdanitelného příjmu a tzv. solidární příspěvek upravený v nařízení rady (EU) 2022/1854 o intervenci v mimořádné situaci s cílem řešit vysoké ceny energie.
Příprava této novely však narazila na nečekaný problém – dle názoru určité skupiny právníků (mj. i Odboru kompatibility Úřadu vlády ČR během připomínkového řízení) je totiž v ní obsažená úprava solidárního příspěvku špatně provedena, a to kvůli dvěma problematickým bodům.
První z těchto problematických bodů se týká subjektů odvodu, kdy tyto jsou dle názoru Odboru kompatibility určeni šířeji než v nařízení, podle kterého se má vztahovat solidární příspěvek jen na subjekty působící v odvětvích surové ropy, zemního plynu, uhlí a rafinace, nicméně novela počítá s tím, že se jedná o veškeré výrobce a případné zprostředkovatele účastnící se velkoobchodních trhů s elektřinou. Definice subjektů je tak v rámci novelizace širší.
Druhým bodem pak je skutečnost, že výrobci elektřiny budou nově daněni na základě novely zákona o daních z příjmů. Novela energetického zákona však připravuje prostřednictvím solidárního příspěvku novou de facto daň a dochází tak ve své podstatě ke dvojímu zdanění stejných subjektů u téhož předmětu, což je dle vyjádření Odboru kompatibility minimálně velmi těžce obhajitelné. Dle názoru jiných právníku to pak dokonce je v rozporu s ústavně zaručenými právy.
Návrh novely však byl vládou schválen v jejím původním znění a v tuto chvíli je již zaevidován v poslanecké sněmovně. Je otázkou, v jaké podobě bude novela finálně schválena, jelikož může být v rámci legislativního procesu i značně pozměněna. Pokud však bude schválena ve své současné podobě, lze minimálně očekávat zajímavý právní spor o její ústavnosti.
Jak tento spor dopadne se však musíme v tuto chvíli nechat překvapit.
