Dne 24. února 2022 Nejvyšší soud ve svém rozsudku kladně rozhodl o nároku právnické osoby na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím.
Věc se týkala následků trestního stíhání známé české oděvní firmy s pánskou módou, která se měla dopustit několika majetkových trestních činů. Ačkoli od tohoto trestního stíhání bylo nakonec upuštěno, utrpěla takové ztráty spojené s poškozením pověsti, že skončila v insolvenci.
V souvislosti s tím společnost podala proti státu žalobu na náhradu nemajetkové újmy. Uspěla však až v dovolacím řízení. Nejvyšší soud odůvodnil své rozhodnutí zejména skutečností, že je-li právnickým osobám přiznávána náhrada újmy za průtahy v řízení, náleží jim odčinění tím spíše, jedná-li se o nezákonné rozhodnutí, navíc v trestním řízení, a to zejména tehdy, hrozí-li vysoké sankce, jak bylo v tomto případě. Poznamenal však, že odčinění nemusí být pouze peněžní, což se uplatní i vůči právnickým osobám. Postačí tedy např. i omluva. Jelikož v případě právnické osoby nehrozí trest odnětí svobody, jako u fyzických osob, který je v současnosti vnímán jako nejpřísnější druh trestu, mělo by odčinění nemajetkové újmy právnické osoby být „menší“, než je tomu u osoby fyzické.
Nejvyšší soud navíc citoval judikaturu Evropského soudu pro lidská práva, dle které mají členské státy prostor pro uvážení, jestli nemajetkovou újmu v případě právnických osob budou brát v potaz a jestli, případně jakým způsobem ji budou odškodňovat. Nejvyšší soud v důsledku toho konstatoval, že právnickým osobám satisfakce náleží, jelikož ze zákona o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem rozdíl mezi fyzickými a právnickými osobami v tomto ohledu nevyplývá.
V polovině října minulého roku tento rozsudek přezkoumal Ústavní soud, který stanovisko Nejvyššího soudu potvrdil.