Poslanecká sněmovna koncem října schválila bouřlivě diskutovanou novelu insolvenčního zákona, která by mohla do budoucna výrazně proměnit podobu oddlužení tak, jak ji známe dnes. Původní (vládní) návrh zákona byl však vlivem desítek pozměňovacích návrhů zásadně modifikován. Jaké změny tedy tato novela, pokud bude v tomto znění schválena, přinese do českého právního řádu oproti dosavadní právní úpravě?
Novela zavádí mimo jiné tříletou variantu oddlužení, během níž je dlužník povinen splatit svým věřitelům alespoň 60 % závazků. Vcelku zásadní změnou prochází také stávající pětiletá varianta oddlužení, u které na rozdíl od původního návrhu zůstala hranice uspokojení 30 % všech pohledávek, novinkou je však pravidlo, podle něhož by v určitých situacích musel dlužník zaplatit svým věřitelům jen zanedbatelnou část svých dluhů, pokud by dle názoru insolvenčního soudu vyvinul dostatečné úsilí. Toto ustanovení však do insolvenčního řízení vnáší právní nejistotu spočívající ve značné úloze subjektivní úvahy soudu. Jako určitá pojistka chránící věřitele v tomto případě na druhé straně působí fakt, že pro schválení oddlužení soudem bude nutné ze strany dlužníka prokázat, že bude v jeho silách hradit každý měsíc náklady insolvenčního správce a stejnou částkou také uspokojovat věřitele, tedy hradit částku minimálně 2.178 Kč měsíčně.
Velice vítanou zprávou pro věřitele zůstává vypuštění původně navrhované sedmileté varianty oddlužení, která původně počítala s možností oddlužení pouze na základě toho, že soud oddlužení dlužníka nezruší, tzn. bez stanovení jakékoliv minimální hranice uspokojení věřitelů.
Odchylně od výše uvedeného jsou však upraveny podmínky oddlužení pro osoby zvlášť zranitelné, tedy pro osoby pobírající starobní důchod a osoby invalidní (ve druhém nebo třetím stupni), u nichž je oddlužení plněním splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty splněno, jestliže nebylo zrušeno po dobu 3 let od schválení oddlužení.
Vládní návrh zákona rovněž počítal se zakotvením hranice pro vstup do oddlužení ve výši tisícinásobku životního minima, tj. částky zhruba 2,2 milionu Kč. Vlivem pozměňovacích návrhů však byla tato podmínka vypuštěna a vstup do oddlužení tak nebude výší dluhů omezen.
I když oproti původnímu návrhu riziko zadlužování bez povinnosti splácet své závazky značně pokleslo, je dle našeho názoru vzhledem k otevření možnosti osobního bankrotu podstatně širšímu okruhu osob, které za určitých okolností budou muset splatit pouze minimální část dlužné částky, pravděpodobné, že dojde k posílení pozice dlužníků na úkor postavení věřitelů.
Více si můžete přečíst zde
