Soudní dvůr Evropské unie (SDEU) rozhodl v kauze C-232/22 Cabot Switzerland tak, že příjemci služeb poskytovaných z jiného členského státu, než se nachází jeho sídlo ekonomických činností, nevzniká DPH stálá provozovna v členském státě, v němž je usazen poskytovatel předmětných služeb, ani v případě, kdy jsou služby poskytovány na základě výhradního smluvního závazku. Personální a materiální zdroje poskytovatele těchto služeb nelze v takovém případě považovat za zdroje příjemce služeb pro účely vzniku jeho stálé provozovny, jak se mylně domnívala belgická finanční správa.
O co se v projednávané věci jednalo?
Cabot Switzerland GmbH
- švýcarská společnost založená dle švýcarského práva se sídlem ekonomické činnosti ve Švýcarsku
- plátce DPH v Belgii
- hlavní provozní společnost skupiny Cabot
Cabot Plastics Belgium SA
- belgická společnost
- součástí stejné skupiny jako Cabot Switzerland GmbH
Společnost Cabot Switzerland GmbH uzavřela se společností Cabot Plastics Belgium SA v roce 2012 výhradní zpracovatelskou smlouvu na základě které:
- skladuje ve svých prostorách suroviny (zakoupené spol. Cabot Switzerland), zpracovává je na výrobky, výrobky dále skladuje, poskytuje podporu při zlepšování výrobních procesů, plánování činností, poskytuje administrativní podporu v oblasti spotřebních daní a cel, spravuje obalové materiály a jedná jako registrovaný dovozce na účet a žádost spol. Cabot Switzerland;
- Poskytování služeb společnosti Cabot Switzerland představuje téměř celý obrat společnosti Cabot Plastics Belgium SA.
Na základě daňové kontroly belgická daňová správa dospěla k závěru, že švýcarská společnost má v Belgii DPH stálou provozovnu. V návaznosti na tuto daňovou kontrolu obdržela belgická společnost dodatečný výměr spolu s pokutou a úroky v celkové výši převyšující 11 milionů EUR, se kterým belgická společnost nesouhlasila a podala proti tomuto rozhodnutí žalobu. Společnost Cabot Plastics se tedy obrátila na SDEU o posouzení.
Argumenty belgické daňové správy:
- technické zdroje tvořící stálou provozovnu jsou výrobní závody, distribuční centrum a skladovací prostory patřící sice belgické společnosti, používané jsou ale výhradně ve prospěch švýcarské společnosti;
- lidské zdroje tvořící stálou provozovnu jsou zaměstnanci belgické společnosti, kteří umožňují uskutečňovat prodeje, zajišťují zpracovatelské a doplňkové služby pro švýcarskou společnost;
- struktura společnosti umožňuje přijímat a využívat výrobky vzniklé zpracováním za účelem uskutečnění vlastních dodávek zboží do Belgie;
- stálost provozovny je dostatečná, vzhledem k uzavření smlouvy roku 2012.
Argumenty předkládané SDEU:
- švýcarská společnost má sídlo ekonomické činnosti ve Švýcarsku;
- ve Švýcarsku se nachází její kancelář, zaměstnanci, jsou zde přijímána strategická rozhodnutí a rozhodnutí o celkové politice podniky;
- ve Švýcarsku se uzavírají jednotlivé smlouvy a zasedá představenstvo;
- Z toho všeho vyplývá, že sídlo ekonomické činnosti švýcarské společnosti se nachází ve Švýcarsku, a tudíž místo poskytnutí služby se taktéž nachází ve Švýcarsku a nikoli v Belgii.
Soudní dvůr Evropské unie se opírá a cituje ve svém rozhodnutí ve věci C-232/22 ze dne 29. června 2023
- rozsudek C-605/12, EU:C:2014:2298
- článek 44 směrnice o DPH
- článek 11 prováděcího nařízení č. 282/2011
- rozsudek C-333/20, EU:C:2022:291
- rozsudek C-73/06, EU:C:2007:397
- článek 11 prováděcího nařízení č. 282/2011 – označuje jakoukoli provozovnu jinou než sídlo ekonomické činnosti, která se vyznačuje dostatečnou úrovní stálosti a vhodnou strukturou z hlediska lidských a technických zdrojů
- rozsudek C-605/12, EU:C:2014:2298 – k tomu, aby byla společnost považována za společnost se stálou provozovnou v členském státě, ve kterém jsou dotyčné služby poskytovány, musí mít dostatečně stálou strukturu, která jí umožňuje přijímat dotyčné služby a využívat je pro účely své hospodářské činnosti
- rozsudek C-333/20, EU:C:2022:291 – to, že společnost má v určitém členském státě dceřinou společnost, neznamená, že zde má rovněž stálou provozovnu. Pro vznik stálé provozovny je nutné, aby osoba povinná k dani mohla s lidskými a technickými zdroji disponovat, jako by to byly její vlastní.
- Evropská komise ve svém písemném vyjádření uvádí, že vzhledem k tomu, že poskytovatel služeb, třebaže výhradní, zůstává odpovědný za vlastní zdroje a poskytuje tyto služby na vlastní riziko a uzavření výhradní smlouvy neznamená, že zdroje poskytovatele se stávají zdroji zákazníka.
SDEU dále informuje, že je nutné rozlišovat na jedné straně poskytování služeb a způsobilost přijímání těchto služeb v provozovně a na straně druhé plnění, která tato osoba povinná k dani sama uskutečňuje v rámci své ekonomické činnosti. To, že belgická společnost usnadňuje hospodářskou činnost švýcarské společnosti nemá vliv na otázku existence stálé provozovny švýcarské společnosti v Belgii. Toto tvrzení se opírá o rozsudek C-73/06, EU:C:2007:397 kde SDEU vysvětluje, že stálou provozovnou není trvale umístěné zařízení používané výhradně za účelem výkonu činností podniku, které jsou přípravné nebo vedlejší k ekonomické činnosti příjemce předmětných služeb.
