Nové nařízení, které se zabývá tzv. volným pohybem rozsudků v rámci EU, je účinné od 10. ledna 2015. Nařízení si klade za cíl zjednodušit občanské a obchodní spory s mezinárodním prvkem. Pro české věřitele by proto měl být snazší výkon rozhodnutí českých soudů v jiných státech EU a stejně tak i výkon rozhodnutí zahraničních soudů v České republice.Nařízení Brusel I bis totiž zcela zrušilo řízení o prohlášení vykonatelnosti. Věřitel tedy již nepotřebuje před zahájením samotného exekučního řízení formálně uznávat cizí rozhodnutí. Pravomocné rozhodnutí je tak v jiném členském státě možné vykonat již na základě (i) rozhodnutí, a dále (ii) osvědčení vydaného soudem původu na standardizovaném formuláři (osvědčující především skutečnost, že je rozhodnutí vykonatelné). Další neméně významnou změnou je posílení významu dohod o volbě sudiště (tj. dohod stran, který soud bude rozhodovat případné spory ze smlouvy). Nařízení výslovně stanoví, že se ujednání o volbě soudu považuje za dohodu nezávislou na ostatních ustanoveních smlouvy. Pokud by tedy smlouva byla uzavřena neplatně, nemělo by to automaticky za následek také neplatnost ujednání o volbě soudu. Nově lze dohodu o volbě příslušnosti soudu některého z členských států uzavřít i tehdy, když žádná strana dohody nemá sídlo na území členského státu.